Snapchat, Instagram, TikTok… sociální sítě nám denně servírují dokonalé obličeje. Vyhlazená pleť, větší oči, plnější rty a žádná vráska. Díky filtrům se může během vteřiny proměnit kdokoli – a právě to je začátek nového fenoménu, který lékaři označují jako „Snapchat dysmorphia“.Stále víc pacientů přichází do ordinací plastických chirurgů s přáním, aby vypadali jako na svých vlastních upravených fotografiích. Nechtějí se podobat celebritám, ale svému ideálnímu digitálnímu já.
Co je to „Snapchat dysmorphia“
Termín vznikl kolem roku 2018, kdy si lékaři začali všímat nové skupiny pacientů – mladých lidí, kteří chtěli podstoupit estetické zákroky, aby se přiblížili svému vzhledu z aplikací s filtry.
Filtry dokážou během vteřiny změnit proporce obličeje, vyhladit pokožku, zmenšit nos, zvětšit oči nebo rty. Problém je, že vytvářejí nerealistický obraz krásy, který s realitou nemá moc společného.
Když pak člověk porovná svůj skutečný odraz v zrcadle s verzí sebe sama z displeje, často se dostaví zklamání, nejistota a ztráta sebevědomí.
Když filtry začnou určovat ideál
Sociální sítě ovlivňují vnímání krásy víc, než si chceme připustit. Lidé tráví hodiny focením, úpravami a porovnáváním. A čím víc vidíme „dokonalé“ tváře, tím víc začínáme pochybovat o té své.
Estetičtí lékaři dnes potvrzují, že stále častěji slyší požadavky typu:
„Chci menší nos – tak, jak ho mám na Instagramu.“
„Tady ten filtr mi udělal hezčí čelist, zvládnete to taky?“
Jde o nový druh tlaku – tlak na to, vypadat offline tak, jako vypadáme online.
Kde je hranice mezi přáním a posedlostí
Touha cítit se hezky a pečovat o sebe je naprosto v pořádku. Problém nastává ve chvíli, kdy člověk přestává vidět realitu.
„Snapchat dysmorphia“ je úzce spojená s poruchou vnímání vlastního těla (body dysmorphic disorder) – stavem, kdy člověk přehnaně vnímá drobné „nedostatky“ a není nikdy spokojený s výsledkem.Někdy to končí sérií zbytečných zákroků, které místo pomoci přinesou zklamání. Proto lékaři stále častěji apelují na to, že ne každý estetický zákrok je vhodný a že psychická pohoda by měla jít vždy před dokonalou selfie.
Role lékařů a odpovědnosti
Zodpovědní odborníci dnes kladou větší důraz na konzultaci a psychologické hledisko.
Ptají se:
- Proč chce klient zákrok?
- Co očekává od výsledku?
- Nejde spíš o problém se sebevnímáním než o fyzickou „vadu“?
Dobří lékaři dnes odmítají zákroky, které by pacientovi mohly spíš ublížit než pomoci. Cílem estetické medicíny má být zdravé sebevědomí, ne uniformní dokonalost.
Co s tím můžeme dělat my sami
- Filtr není realita. Je to jen nástroj, který má pobavit, ne měnit náš pohled na sebe.
- Upravuj s mírou. Pokud se už necítíš dobře bez filtru, je to signál, že je čas dát si pauzu.
- Hledej přirozenost. Krása není o dokonalosti, ale o harmonii a autenticitě.
- Vyhledej odborníka. Pokud máš z vlastního vzhledu úzkost, není ostuda obrátit se na psychologa.
Touha po hezčím já je naprosto lidská. Ale dokonalost z filtru není skutečnost – je to jen digitální iluze. Skutečné sebevědomí totiž nezačíná v aplikaci, ale v hlavě.
A když se naučíš mít rád/a svůj skutečný obličej, žádný filtr už nebude potřeba.
