Sklerotizace metličkových žilek — Olomoucký kraj

Sklerotizace metličkových žilek, odborně skleroterapie, je miniinvazivní metoda používaná k odstranění drobných rozšířených žilek, které se nejčastěji objevují na dolních končetinách. Lékař do žilky vpraví injekcí sklerotizační látku, tím ji vyřadí z krevního oběhu a tělo ji pak postupně odbourá.

Metoda se používá hlavně u metličkových žilek a u některých menších povrchových varixů. Nejde ale jen o estetiku. Před ošetřením je potřeba posoudit stav žilního systému a vyloučit závažnější žilní onemocnění.

Co jsou metličkové žilky?

Metličkové žilky jsou drobné rozšířené povrchové cévky, které se mohou na kůži projevovat jako červené, modré nebo fialové čárky a jejich shluky. Nejčastěji je najdete na stehnech a lýtkách, objevit se ale mohou i jinde.

Většinou představují hlavně estetický problém. Na jejich vzniku se však může podílet dědičnost, hormonální změny, věk nebo další faktory, které ovlivňují žilní systém.

Jak skleroterapie funguje?

Při skleroterapii lékař aplikuje do ošetřované žilky speciální sklerotizační látku. Ta podráždí vnitřní stěnu cévy a céva se uzavře.

Krev pak odtéká jinými, funkčními cévami. Uzavřenou žilku tělo postupně odbourá, a tak s časem bledne a je čím dál méně vidět.

Jak sklerotizace probíhá?

Před zákrokem lékař posoudí rozsah žilek a stav žilního systému. Někdy před skleroterapií doporučí ultrazvukové vyšetření žil, hlavně když máte i jiné příznaky nebo větší žilní změny.

Samotná sklerotizace spočívá v tom, že lékař velmi tenkou jehlou vpraví do vybraných žilek sklerotizační roztok nebo pěnu. Kolik vpichů bude potřeba, záleží na velikosti ošetřované oblasti.

Je sklerotizace bolestivá?

Ošetření bývá většinou dobře snášeno. Vpich může krátce štípnout nebo pálit a během aplikace můžete v místě ošetření cítit mírné podráždění.

Jehly jsou velmi tenké, a proto obvykle není potřeba anestezie. Citlivost se ale člověk od člověka liší.

Co se děje po ošetření?

Po skleroterapii může být ošetřená oblast krátkodobě zarudlá, citlivá nebo mírně oteklá. Podél ošetřených žilek se také mohou objevit drobné modřiny nebo dočasné zatvrdnutí.

Výsledek nepřijde hned. Žilky blednou postupně a jejich konečný vzhled se může měnit ještě několik týdnů až měsíců po zákroku.

Je po skleroterapii nutná komprese?

V některých případech může lékař doporučit nošení kompresních punčoch po zákroku. Jak dlouho je nosit, záleží na rozsahu ošetření, typu žilních změn a na konkrétním doporučení lékaře.

Komprese tak může patřit k péči po zákroku. Jestli ji budete potřebovat a na jak dlouho, se ale u každého liší.

Jak dlouho trvá výsledek?

Ošetřené žilky, které se úspěšně uzavřou, se obvykle znovu neotevřou. Neznamená to ovšem, že vám v budoucnu nenaskočí nové metličkové žilky jinde.

Ošetření tedy dlouhodobě odstraní konkrétní ošetřené žilky. Vzniku dalších cévek ale trvale nezabrání.

Kolik ošetření je potřeba?

Počet sezení závisí na množství a rozsahu metličkových žilek, jejich velikosti a reakci na léčbu. Na menší oblast někdy stačí jedno ošetření. Rozsáhlejší nález se naopak řeší postupně během několika návštěv.

Mezi jednotlivými zákroky musí uplynout dost času, aby šlo vyhodnotit výsledek a pokožka se zhojila.

Skleroterapie versus laserové odstranění žilek

Skleroterapie a cévní laser představují dva různé způsoby léčby rozšířených žilek. Skleroterapie pracuje s látkou vpravenou injekcí přímo do cévy, laser působí energií přes kůži.

Kterou metodu zvolit, závisí na velikosti, barvě a umístění cévek i na celkovém stavu žilního systému. U některých pacientů je vhodná kombinace více metod.

Jaká jsou rizika sklerotizace?

Po zákroku se mohou objevit modřiny, zarudnutí, svědění, otok nebo drobné zatvrdliny v místě ošetřených žilek. Dočasně se může změnit i pigmentace pokožky.

Vzácněji přijdou závažnější komplikace, například zánět žíly, krevní sraženina nebo jiné cévní potíže. Zákrok by proto měl dělat kvalifikovaný zdravotnický odborník, a to až poté, co zhodnotí váš zdravotní stav.

Kdy skleroterapie není vhodná?

Vhodnost zákroku je nutné posoudit individuálně. Roli hraje stav žilního systému, krevní sraženiny, některá cévní onemocnění, těhotenství a další zdravotní okolnosti.

Pokud vás kromě viditelných žilek trápí i bolest, výrazné otoky, pocit těžkých nohou, změny kůže nebo jiné obtíže, zajděte nejdřív na lékařské vyšetření.

Co dělat po sklerotizaci?

Po zákroku se obvykle doporučuje běžná chůze a dodržování pokynů lékaře. Intenzivní sport, horké koupele, saunu nebo delší pobyt ve vysokých teplotách může lékař na nějakou dobu omezit.

Pokožku také chraňte před silným UV zářením, zvlášť pokud po zákroku přetrvávají modřiny nebo změny pigmentace.

Tento článek byl vytvořen jako autorský článek redakce Kayla.cz na základě veřejně dostupných informací a názorů a nemá povahu lékařské rady a doporučení. Jakékoli rozhodnutí o využití zákroku z oblasti estetické medicíny nebo o přijetí jakýchkoli opatření majících důsledky na zdraví pacienta musí být individuálně zkonzultováno s lékařem a musí být založeno na konkrétní anamnéze pacienta. Provozovatel těchto internetových stránek neodpovídá za následky jakýchkoli rozhodnutí učiněných uživatelem na základě tohoto článku.